pondělí 23. června 2014

Juhannus, saunování, sdílení a slovíčka




Sauna
O víkendu jsem byla na návštěvě u lidí, které jsem viděla prvně v životě a pán domu nás přispěchal pozdravit celý zarudlý, orosený, s vlajícím županem nataženým na nahém těle. Nebýt tady už měsíc, přetáhnu ho židlí a jedu nahlásit ilegální hnízdo porno průmyslu, takhle jsem však věděla, že se pán potýkal se saunou, nikoli s morálním dnem. 

Vzhledem k tomu, že saunování se ve Finsku provádí bez plavek, Středoevropan se může cítit trochu nesvůj z toho, jak moc je to společenská záležitost. Sedět se skupinou dalších nahých lidí v osmdesáti stupních na malém ručníčku, sem tam se šlehnout svazkem březových větviček po zádech nebo polít rozžhavené kameny naběračkou vody je tu prostě alternativou posezení v hospodě nebo kavárně.  Vlastně skoro žádná návštěva přátel či známých se bez této procedury neobejde, takže za chvíli máte bilanci svléknutí se v cizích domácnostech vyšší než dívka z escort servisu.


Já osobně se saunuji převážně z úcty k místní tradici, protože zas jako takový šlágr mi to tedy nepřijde. Pokaždé, když někdo polije vodou ty žhnoucí kameny, mám pocit, že bych měla začít zoufale chrčet a plazit se ke dveřím a při ochlazování pod ledovou sprchou rytmus mého srdce nepřipomíná nic zdravého. A to jsem ještě nezkoušela spustit se dírou v ledu do jezera, jak to v zimě praktikují místní.



Sdílení
Vážně nerozumím tomu, kdo ve Finsku nastavil ceny vnitrostátní dopravy, protože to, že cesta z Helsinek do Jyvaskyly vlakem stojí víc, než mnohý let z téhož města do Kodaně, je trochu na pováženou. Lid však podobné peněženko-rvoucí ceny většinou odmítá platit, proto napříč zemí bují zajímavý fenomén – sdílení aut. Je to zcela prosté: na příslušné webové stránce si najdete auto, které míří ve vámi hledaném datu správným směrem, zkontaktujete řidiče a už se vezete. Případně můžete nabídnout své „maso“ k naplnění vozu a potom čekat, až se ozve někdo, kdo hledá pasažéry. Cenový rozdíl je skutečně pořádný – má první naivní cesta z Helsinek autobusem stála padesát euro. Druhý výlet, tentokrát už sdíleným autem, koštoval patnáct stříbrňáků…
Příjemné je i to, že ač cestujete s cizími lidmi, v hlavě vám neběží útržky z filmové klasiky Smrt stopařek a podobných šlágrů. Kamarádka z Budapešti, kde údajně lidé od aut, které u nich přibrzdí, utíkají ve strachu, že je osádka vozu naloží a následně si trvale vypůjčí jejich orgány, bezpečnost Finska ocenila ještě intenzivněji.



Juhannus
Takže se nám o víkendu zlomilo léto. Příboj světla, kterým nás obloha dosud zahrnovala, dosáhl svého vrcholu a od 21.6. nás  čeká pomalý, ale jistý odliv. Tento svátek, Juhannus neboli slunovrat, má ve Finsku podobně významnou pozici, jako třeba Vánoce. Při jeho oslavách se města vylidní a ztichnou, neb seveřané se vydávají na své chalupy a chaty, aby v lůně přírody grilovali, saunili se a – samozřejmě – nezřízeně pili. V předvečer Juhannusu (alespoň ve střední části Finska) zaplanou obrovské vatry, které jako by z oka vypadly těm, které český lid pálí 30. dubna (jen tady pálí dřevo, nikoli odpadky). Následuje noc, při které slunce takřka nezmizí. Finové nekompromisně slaví a divoce pijí, dívky údajně nahé běhají v polích a ty, které nasbírají sedmero různých bylin a vloží si je pod polštář, v noci jistojistě spatří tvář svého budoucího manžela…



Z deníčku au pair

Rychlost
Netušila jsem, jak moc práce s malými dětmi tříbí rychlost. Vědomí, že máte na zapnutí patentky na oblečení zhruba půl vteřiny, než dítě změní směr a tím i polohu obou součástek, vás naučí pracovat sakra rychle. Vlastně musíte dokonale natrénovat i přesnost, protože další šanci už taky nemusíte dostat vůbec, nebo jen za cenu křiku, díky kterému bude celá procedura příjemná asi jako vyndávání vlasů z odpadu.



Ve finštině dělám poskoky
Moje výuka finštiny pokračuje výborně. Důležitých slov, která ze mne ve společnosti učiní konverzačního mága, umím již skoro tucet. Poppa - pálí, odota – počkej, tulle – pojď sem, nam nam – netřeba překladu, kakka – jistě, káko … Jako eso v rukávu si schovávám celou větu (kterou za den řeknu jen asi šest tisíckrát): Aiti tulle - maminka přijde.

Žádné komentáře:

Okomentovat